Jméno pro dívku Adalbertina

Adalbertina je ženské křestní jméno germánského původu. Vyvinulo se ze staroněmeckého slova adalberaht a vykládá se jako vznešená, nádherná, skvějící se přednostmi, urozená. V roce 2016 byla v ČR pouze jedna nositelka jména Adalbertina, což z ní činí velmi vzácné jméno. V horoskopu je Adalbertina popisována jako žena s vůdčími schopnostmi, která ví, co chce a jak toho dosáhnout. Občas kolísá mezi dobrem a zlem, a proto na ni okolí nemůže stoprocentně spolehnout. Potřebuje vášnivého a smyslného partnera, aby našla klid a vyrovnanost. V partnerství upřednostňuje rovnocenné jednání a upřímnost místo projevu citů.

Význam

vznešená, nádherná, skvějící se přednostmi, urozená

Svátek

  • 21. listopad (Česko)

Podobná jména a varianty

Ada, Adina, Adinka, Adla, Aduš, Aduška, Berta, Bertinka

Slavní nositelé

Adalberta Pruneda

Adalberta Pruneda je mexická herečka, která se proslavila hlavně v mexické televizní sérii "El Señor de los Cielos". Její nadání a charismatický projev jí získaly značnou popularitu mezi diváky.

Adalberta Cerretti

Adalberta Cerretti byla italská spisovatelka, která se proslavila svými historickými romány a povídkami. Její díla jsou známá pro svou precizní historickou rekonstrukci a poutavý příběh.

Adalberta di Savoia

Adalberta di Savoia byla italská princezna a královna Portugalu. Její politické a společenské angažmá ji učinilo významnou osobností evropského dvora.

Adalberta Krausová

Adalberta Krausová byla česká filantropka a zakladatelka charitativní organizace pomáhající sociálně znevýhodněným a chudým lidem. Její práce a snaha o změnu společnosti ji vynesly velký respekt a uznání.

Adalberta Maggi

Adalberta Maggi byla italská sochařka, která se proslavila svými žulovými sochami. Její umělecký přínos a originální tvorba ji řadí mezi významné umělkyně své doby.

Další podobná jména

Zalia , Olympie , Kasja , Kazimíra , Amaldeia , Yenta , Velérie , Gladys , Pnina , Alkimini

Reklama

Tipy a zajímavosti o jménech

Kdo vymyslel příjmení?

Dědičnost příjmení (podle otcovské linie) byla zavedena císařským patentem Josefa II. v roce 1780. I přes toto nařízení nemanželské děti běžně nadále přijímaly příjmení svých matek. Příjmení v té době vznikala z různých zdrojů, včetně příjmů, přezdívek, jmen odvozených od původu předků, křestních jmen předků nebo takzvaného jména podle chalupy.