Jméno pro dívku Melita

Melita je ženské jméno s významem 'sladkost' nebo 'med'. Pochází z řeckého jména Melina, které je zase odvozeno od slova meli 'med'. Jméno Melita je v češtině považováno za variantu jména Melisa, které má stejný význam. Melita je oblíbené jméno zejména na Slovensku a v jihoslovanských zemích. Je to hebrejské jméno, které je spojováno s emocionální stabilitou a vyrovnaností. Melita je také spojována s vlastnostmi jako sladkost, něha a péče o druhé. Melita je pozitivní jméno a nositeli dává charismu a začlenění se do kolektivu.

Původ

hebrejský

Význam

Význam jména Melita v češtině je 'sladkost' nebo 'med'.

Svátek

  • 10. březen (Česko)

Slavní nositelé

Melita Křížová

Melita Křížová je česká herečka. Proslavila se svojí rolí ve filmu 'Pelíšky', ve kterém si zahrála postavu Kláře Blažkové. Její herecký talent a přirozenost ji přivedly k dalším úspěchům ve filmu, televizi i divadle.

Melita Suchánek

Melita Suchánek je známá slovenská zpěvačka. Od mládí se věnovala hudebnímu vzdělání a vystupovala na různých hudebních festivalech. Její silný a emotivní hlas ji rychle proslavil a stala se jednou z nejvýraznějších zpěvaček na Slovensku.

Melita Ferencová

Melita Ferencová je česká spisovatelka. Její romány a povídky jsou plné emocí a hlubokých myšlenek. Je velmi oblíbená mezi čtenáři a vydává se jí jedna kniha za druhou. Její práce je oceněna mnoha literárními cenami.

Melita Zgomba

Melita Zgomba je chorvatská sportovkyně. Věnuje se házené a reprezentovala Chorvatsko na řadě mezinárodních soutěží. Její atletické schopnosti a oddanost tréninku ji přivedly k úspěchům na mezinárodní úrovni.

Melita Osojnik

Melita Osojnik je slovinská politička. Je známá svým zápalem pro práva žen a rovnost pohlaví. Působí ve vládním úřadu a zasazuje se o vytváření rovných příležitostí pro všechny občany.

Další podobná jména

Maja , Eleonóra , Taňa , Sára , Noemi , Kesia , Bernardetta , Mishell , Deborah , Dajána

Reklama

Tipy a zajímavosti o jménech

Kdo vymyslel příjmení?

Dědičnost příjmení (podle otcovské linie) byla zavedena císařským patentem Josefa II. v roce 1780. I přes toto nařízení nemanželské děti běžně nadále přijímaly příjmení svých matek. Příjmení v té době vznikala z různých zdrojů, včetně příjmů, přezdívek, jmen odvozených od původu předků, křestních jmen předků nebo takzvaného jména podle chalupy.